Únor 2014

Proč?

6. února 2014 v 20:19 | Áj em |  Prostě já
Já nevím... PROČ. Proč bych měla něco dělat? Všechno je mi ukradené. Nevyčistím si zuby. Nenajdu práci. Neuklidním si. Nevstanu z postele. No a co? K čemu to je? K čemu je všechno? ... Chci jen sedět a sedět, nebo ležet a dívat se. A nic. Nedělat. Nevím, co bych dělala, kdyby mě vyhodili na ulici. Nevím, co bych dělala, kdybych neměla jídlo. Ale... chci číst o bolesti a cítit ji aspon v těch knížkách, nebo ji vidět ve filmu. Myslím psychickou bolest, protože to cítíš. Připadám si jako upír. Upír Bolesti. A asi to je dost šílené ale mě to je tak nějak fuk. A ten pocit... sakra, já myslela, že jsem se toho zbavila. Už víc jak rok se mi to nestalo. Proč dneska? Proč? ...

Zítra jdu za psycholožkou. Co jí tam budu říkat? Připadá mi nejsnažší mlčet. Připadá mi, že ani žádný pořádný problém vlastně nemám. Jen několik malých nakupených na sebe tak, že tvoří obrovskou kupu. A přitom jí chci vidět, těším se na to. Těším se, že se zase někdo bude o mě zajímat a děsím se, že to zmeškám. Tak mi asi všechno není fuk. Ale je to takové... o ničem. Nemůžu přijít na nic pořádného, co by mě bavilo. A už zase štvu sama sebe.



Áj em, Slečna DIVNÁ