Pořád jsi to ty...

15. září 2013 v 0:37 | Áj em |  Básně
No... tohle jsem zrovna napsala o ředitelce na mé bývalé škole. Všichni na ni nadávali jaká je to kráva apod. No a já si zkusila představit proč, protože předtím, když ještě nebyla ředitelka, tak byla jiná. Asi by jí velmi udivilo, co jsme napsala, kdyby to četla xD :DDD
Vím jaké to je, nebo to alespoň vidím
A dokážu si představit, co prožíváš
Ale nemohu si pomoct, prostě se stydím.
Před tebou, za tebe… jak žije se snáz

Když máš moc, všechno jde…
Nechtějí ti ublížit, tak pochop je
Jak oni chápu tebe, ne…
Neber si z nich příklad... jako oni z tebe...

Soudí a naříkají a všechno marné zdá se být
A stejně to není tak, jak to vidí
Víš… nemusíš se před hvězdami krýt
Nemusíš… jsou to jen lidi.

I když vypadají jako zvěře divoké
Všichni nejsou stejní
Vidíš, teď už bys to vědět měla
Že svět není černobílý.

A každý je omylný
A dělá chyby, tak smiř se s tím
Nemůžeš být dokonalá
Je to jen tím pocitem…
Tím hloupým… že jsi proti všem stála.

A stojíš… na jedné straně barikády
Která nemůže popřít své tajné klady
A stejně vím, že takhle se to nedá dělat
Přebírat a přebírat… až uvidíš jen vady.
A zas se krýt a zase stát
Na jedné straně té marné barikády
A útočit a přepínat
A ničit lidi, kteří tě mají rádi.

Tak proč nechceš se vzdát!
A žít. Řekni, proč!
Já vím… že nejde jen brát a brát…
A ty to stejně posté zkusíš!

Tou marnou cestou zase jít!
Než najdeš někoho, před kým se můžeš pokořit
Než najdeš své sny, které si snila dřív
V těch dávných časech… a kterých není již…
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama