Máš čas?

11. května 2013 v 15:05 | Áj em |  Téma týdne

Tak jo...z hlediska fyziky je to blbost. Čas plyne pořád stejně rychle. Tedy, je relativní, ano, ale my máme hodiny. A ty nejdou jednou rychleji a jednou pomaleji. Ale o tom téma týdne není, takže... proč nám někdy připadá hodina tak dlouhá a jindy tak krátká?

Myslím, že to všichni už zažili... děsné chvíle se nám zdají delší asi o sto hodin a když je nám zase někdy přijemně, mohli bychom takhle trávit sto hodin a ještě víc a stejně by to nestačilo. Alespoň mám ten pocit.

Ale... je pravda, že se tempo život zrychluje. O prázdninách, když byly Olympijské hry, tak jsme na toto téma měli zamyšlení ve sboru - Výš, dál, rychleji?
A ono je to pravda. Pořád se o něco snažíme, ale často se do našich zájmů a celkově do životního tempa ponoříme tak, že už nemáme na nic čas. Přijde nám, jakoby nám protékal mezi prsty a my jsme vlastně nic až tak nedělali... Jen šli do práce, uvařili... a ten čas se někam vytratil, aniž my sami bychom nad tím měli dohled. Ale čím rychle žijeme, tím rychleji nám připadá, že nám život utíká, protože si nemáme čas nic vychutnat. Nemáme čas si sednou a nechat na sebe dopadat sluneční paprsky, nebo se jen dívat z okna...
"Jaro, ty nemáš čas si přivonět k růži?" řekla svému kamarádovi, psychologovi jedna chytrá dáma. A on si uvě
domil, jak je život drahý a napsal knížku O vděčnosti.

Těžko říct, co by nás skutečně donutilo si život užívat a vychutnávat, prostě zpomalit. Kdyby nám někdo řekl: "Nemusíš se za vším hnát... většina věcí ti neuteče."

Problémy tu budou i zítra... starosti a neumyté nádobí a tak podobně. Ale chuť obejmout přítele a vyrazit s ním na procházku, zavolat svojí rodině, nebo jen zaklonit hlavu a dívat se, jak modrou oblohu křižují bílé čáry letadel... či vnímat zvuky noci. A že jich je.

Život je drahý, velice drahý. Važ si ho ... a dělej co skutečně teď chceš udělat, protože teď je k tomu ta nejlepší příležitost. Dělej, co tě udělá šťastným.

A na závěr jeden, pro mě, silný a zároveň fascinující příběh...

Rybár a boháč

Jeden bohatý majiteľ továrne bol veľmi znepokojený, keď raz našiel rybára len tak sedieť vedľa člna.
"Prečo nie si na mori a nechytáš ryby?" spýtal sa ho.
"Pretože na dnes som si už nachytal dosť rýb," odpovedal rybár.
"Prečo nechytáš viac rýb, ako potrebuješ?" opäť sa spýtal bohatý človek.
"Čo by som s nimi robil?"
"Mohol by si ich predať a získať viac peňazí," netrpezlivo odpovedal podnikateľ. "Za peniaze by si si kúpil lepší čln, na ktorom by si mohol ísť ďalej na more a nachytať viac rýb. Mohol by si si tiež kúpiť nylonové siete, chytať oveľa viac rýb a získať tak oveľa viac peňazí. Onedlho by si mal celú flotilu člnov a bol by si bohatý ako ja."
Rybár chvíľu rozmýšľal a potom sa spýtal: "A čo by som potom robil?"
"Mohol by si si spokojne sadnúť a tešiť sa zo života," odpovedal bohatý človek.
"A čo si myslíš, že robím teraz?" povedal rybár pokojne hľadiac na more.

Úžasná stránka...


Áj em
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Markéta Markéta | Web | 11. května 2013 v 15:15 | Reagovat

Je těžké říct, co by nás donutilo si život opravdu užívat a vychutnávat... Ale myslím si, že když si například projdeme nějakou opravdu závažnou životní situací, at už nemocí nebo tragédií v rodině, tak nás to změní. Změní to nás i náš život, jsme za něj vděčnější a nemrháme jím...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama